„Otevřená náruč“ SZA s Travisem Scottem je dojemným průzkumem zranitelnosti, oddanosti a složitosti lásky a sebeúcty. Píseň se ponoří do emocionálního stavu někoho, kdo je ochoten zůstat otevřený a oddaný svému partnerovi, navzdory výzvám a nejistotám, které mohou ve vztahu nastat. Texty naznačují hluboké spojení s partnerem, který byl zdrojem útěchy a stability („Ztratil jsi mě a našel jsi mě“), což naznačuje pocit uzemnění a pochopení druhou osobou.
Sbor se svým opakováním „otevřené náruče“ zdůrazňuje téma otevřenosti a ochoty obejmout partnera, i když to může vést k osobní bolesti nebo oběti. SZA zpívá o „tak oddané“ druhé osobě a zdůrazňuje úroveň závazku, který, jak se zdá, překračuje obvyklé hranice. Je zde však také spodní proud sebevědomí a nízké sebevědomí, jak je vidět v řádcích jako „Kdo vůbec potřebuje sebeúctu? Nenávidím se, když tě nutím zůstat.“ To naznačuje boj s vlastní hodnotou, který je spojen se vztahem, kde jednotlivec může ohrozit své vlastní blaho, aby si udržel spojení.
Verš Travise Scotta dodává skladbě další vrstvu a přináší témata loajality, závazku a ochoty společně čelit životním výzvám („I'm forever ridin', you're forever guidin''). Jeho texty se také dotýkají myšlenky změny a růstu ve vztahu („Důsledky, dopady, karma mě stále mění“), což naznačuje, že láska může být transformační. Píseň končí pocitem rezignace, protože potřeba pustit se stává zjevnou navzdory hlubokému spojení („Musím tě nechat jít, musím“). Tento konec naznačuje uznání potřeby sebezáchovy, a to i tváří v tvář silnému poutu.