Od zlatého pobřeží, přes sedm moří
Cestuji dál, široko daleko
Ale teď to vypadá, že jsem sám sobě cizí
A všechny věci, které někdy dělám, to nejsem já, ale někdo jiný
Zavřu oči a myslím na domov
V noci jde kolem další město
Není to legrační, jak to je, nikdy ti to nechybí, dokud to nezmizí
A moje srdce tam leží a bude až do mé smrti
Tak rozuměj
Neztrácejte čas neustálým hledáním těch promarněných let
Tváří v tvář, postavte se
A uvědomte si, že žijete ve zlatých letech
Příliš mnoho času na mé ruce, mám tě na mysli
Tuto bolest nelze tak snadno zmírnit
Když nemůžete najít slova, která byste řekli
Je těžké přežít další den
A chce se mi plakat a házet ruce k nebi
Tak rozuměj
Neztrácejte čas neustálým hledáním těch promarněných let
Tváří v tvář, postavte se
A uvědomte si, že žijete ve zlatých letech
Tak rozuměj
Neztrácejte čas neustálým hledáním těch promarněných let
Tváří v tvář, postavte se
A uvědomte si, že žijete ve zlatých letech
Tak rozuměj
Neztrácejte čas neustálým hledáním těch promarněných let
Tváří v tvář, postavte se
A uvědomte si, že žijete ve zlatých letech