Píseň 'Twilight' od Bôa (UK) se noří do komplexních emocí lásky, touhy a přijetí nedosažitelné touhy. Texty vykreslují člověka zachyceného v milostném trojúhelníku, prožívá bolest z neopětované lásky a boj o vyrovnání se se svými city. Opakované používání slov „včera“, „dnes“ a „zítra“ naznačuje pocit nadčasovosti a cyklickou povahu těchto emocí, což naznačuje, že tato situace není nová a stále trvá.
Termín 'soumrak' v písni slouží jako metafora pro stav emocí, které vypravěč prožívá. Není to ani jasnost dne, ani temnota noci, ale hraniční prostor, kde jsou pocity složité a těžko se hledají řešení. „Vnitřní posvátnost“ zmíněná v písni by mohla být interpretována jako čistá a posvátná povaha vypravěčových pocitů, navzdory bolesti, kterou přinášejí. Píseň zachycuje podstatu touhy po někom, kdo je do někoho zamilovaný, a zdůrazňuje vnitřní konflikt a pocit bezmoci, který s tím přichází.
Příběh 'Twilight' je dojemným zkoumáním lidských podmínek, kde láska ne vždy vede ke štěstí a někdy srdce chce to, co nemůže mít. Melancholický tón písně odráží smutek a rezignaci, kterou pociťují ti, kdo milují bez oplácení. Je to připomínka toho, že láska může být „nutné zlo“, něco, co může způsobit bolest, ale je nedílnou součástí našich životů.