V únoru je vše jasné.
Naše životy se zapsaly do historie tebe i mě.
Ale teď mě žádáš, abych odešel, a přísaháš, že na všechno zapomenu.
Jen mi slib, že toho nebudeš litovat.
Proč jsi musel odejít a udělat mi tak špatně.
A každý den musím říkat, že mě to trhá.
Vaše skutečné barvy nebudou tak jasné, jak jsem viděl tu noc.
Myslel jsem, že jsem ti vzal všechnu zlobu z tvého života
ale místo toho jsi mi vzal jednu dobrou věc.
Řekl jsi, že nepotřebuješ čas, ale teď kurva potřebuješ čas na přemýšlení.
'Mám si vybrat chlapce nebo muže?'
Můj bože!
Nemůžu uvěřit, že to máme za sebou.
„Kdo si myslíš, že jsi? Kdo si myslíš, že jsi?“ řekla a pak odešla.
„Kdo si myslíš, že jsi? Kdo si myslíš, že jsi dnes večer?“
No já nevím, ale můžu ti říct, kdo nejsi.
Od té doby jsem,
odplavil tě od toho všeho a přesto tě požádal o odpuštění.
Ale miláčku, nikdy jsem ti nechtěl ublížit, drahá, ne.
Později jsem pochyboval o všem, co jsem řekl.
Víš, že budu vždycky tvůj první, ale bolest se dnes v noci stále zhoršuje.
Brzy to skončí a pak už si nebudeme mít co říct.
„Kdo si myslíš, že jsi? Kdo si myslíš, že jsi?“ řekla a pak odešla.
„Kdo si myslíš, že jsi? Kdo si myslíš, že jsi dnes večer?“
No já nevím, ale můžu ti říct, kdo nejsi.
Řekl jsi mi to jednou nebo dvakrát, ale můžu ti říct, že ne
Jen mi slib, že toho nebudeš litovat.
Proč jsi musel odejít a udělat mi tak špatně.