Píseň Melanie Martinez 'Orange Juice' je působivým průzkumem problémů s obrazem těla a bojem spojeným s poruchami příjmu potravy, zejména bulimií. Texty vykreslují živý obraz někoho, kdo se potýká se sebeobrazem a destruktivním chováním, které může tuto bitvu doprovázet. Metafora přeměny „pomerančů na pomerančový džus“ představuje akt očisty, běžný příznak bulimie, kdy jedinec konzumuje potravu, aby ji krátce poté vytlačil z těla. Narativní perspektiva písně se zdá být pohledem pozorovatele, možná přítele nebo svědomí, který sleduje boj a nabízí soucitný pohled.
Sbor zdůrazňuje myšlenku, že tělo každého člověka je ‚nedokonale dokonalé‘, a zdůrazňuje společenský tlak na přizpůsobení se určitým standardům krásy. Martinez se dotýká ironie toho, jak lidé často touží po atributech druhých, aniž by si uvědomovali, že každý má své vlastní nejistoty. Tento společenský komentář je zabalen do strašidelné melodie, která podtrhuje vážnost tématu. Opakování „už žádný pomerančový džus“ slouží jako prosba o ukončení škodlivého chování a přijetí vlastního těla.
Most písně nabízí posun v perspektivě, kdy zpěvák vyjadřuje touhu propůjčit subjektu vlastní oči, což naznačuje, že změna úhlu pohledu by mohla jednotlivci pomoci vidět sebe sama v pozitivnějším světle. Píseň končí pocitem empatie a nadějí, že trpící najde klid a sebepřijetí. Martinezův styl, často charakterizovaný temným vyprávěním zasazeným do rozmarných melodií připomínajících dětskou říkanku, účinně vyjadřuje kontrast mezi nevinností hudby a závažností poselství písně.