Řeknu vám, jaký sen mě děsil, když jsem byl malý kluk
Ve skutečnosti mi to způsobilo noční můry:
Pamatujete si ty reklamy na kool-aid?
Kde to, ne, ta mluvící miska punče
Prorazil by vaši zkurvenou zeď ve vašem obývacím pokoji?
Ani bys to nevěděl (havárie)
Ach jo! Ach jo! Ach jo!
Právo? A všechny malé děti byly nadšené. 'Ano! Ano!'
A pak z něj vypili, až mu do otevřené, němé hlavy padly trosky.
Nalil by se. 'Ach ano! Ach jo!'
On a jeho šílené punčochy.
To se mi nelíbí. Nemám rád, když má šťáva punčocháče.
Je to strašná kombinace, miska džusu na sobě punčocháče.
Sakra, když z něj piješ, kdybych to byl já, byl bych jako
'Ne, ne, ne.' Opravte tu zeď, než se můj táta vrátí z práce.
Zbil mě pásem,
Neuvěří, že sem přišla mluvící mísa ovocného punče.
Ty hloupý idiote.
Jo, jít skrz zeď je fakt zatraceně cool.
Použití předních dveří je cool! Nedotýkej se mě, piješ!
Nedotýkej se mě ty obří nápoji!
Potíte se nebo kondenzujete,
Kopnu tě do punčocháčů a ty spadneš na svůj svršek těžký.
Ty skleněná děvko.
Ty skleněný bastarde.“
'Ach ano!'
'Ach ne.' Nezbedná, zlobivá kool-pomůcka.“
'Ach ano?'
'Ne ne'
'Ach ano?'
'Žádný.'