Anděl z nebe se připravoval na cestu
Žít dlouho v pozemském světě
Otočil jsem se a zeptal se, proč se chystá odejít.
Z tvého krásného ráje, tak krásného a tak zvláštního
Tak roztomilý a tak zvláštní
Objal svého stvořitele, viděl ho vzlykat.
S jemným úsměvem se Bůh začíná ptát
Dejte mu důvody, proč to nechtěl přijmout.
A anděl odpoví, nechci tě opustit.
Proč mi stříháš křídla?
Jak budu létat?
Podle toho, co tam dole slyším, se mnou budou zacházet velmi špatně.
Kvůli tomu pocitu chci raději zůstat.
S jemným pohlazením jako mořský vánek
Bůh objímá svého anděla a začíná vysvětlovat
Udělám tě malým, abys mohl projít
Z mého domova na zem mateřským tunelem
Mateřským tunelem
A neboj se o mě, nezapomenu na tebe.
Protože tě budu doprovázet až do dne, kdy se vrátíš
A pokud je tvá víra obrovská, budu všude
Anděl se ptá nebeského svatého otce
Když se narodím tak malý, co se mnou bude?
Bez mých křídel, bez mého hlasu, jak mohu běhat?
Můj bůh se znovu usměje, když se připravuje promluvit
Dám ti anděla, tenhle bude pozemský
V noci, kdy budete nemocní, bude vědět, jak zůstat dlouho vzhůru
Naučí vás používat slova
Naučí vás to usmívat se, dokud se nebudete smát
Udělat první kroky, cítit a navigovat
V řece naděje, aniž bys mohl ztroskotat
V tu chvíli na zemi nemocniční pokoj
Přijímá rodičku, která se připravuje k porodu
Začínají se objevovat kontrakce a bolesti
Bůh říká andílkovi, musíš už jít.
Pamatujte na svou víru, která vás vrátí
Přesně v tu chvíli to začíná vzlétat
Andělíček z nebes se ale stihne zeptat
Dej mi jméno toho anděla, který se o mě postará
A Bůh mu odpovídá s nataženou rukou
Nedělej si starosti s jejím jménem, jen jí říkej mami.