Světla města jsou jasná
Chlad éteru
Nemůžu spát ve 2 ráno
Vše se obrací k odpočinku
Zapalovač bez oleje
Pálení žaludku
Kdyby všechno byla lež
Bylo by to opravdu dobré
Snil jsem o tom, že tě udusím
V odpoledním světle
Pozorovat, jak se ti kroutí štíhlé hrdlo
S očima, které se zdály k pláči
Chci skočit do jaderného reaktoru
Obklopen čistým světlem, je to nádhera
Mám pocit, že všechno bude odpuštěno
Za balkonem
Zvuk lezení po schodech
Zastíněné nebe
Pád do místnosti přes okenní sklo
Večer k vymazání
Červená uplakaného dne
Pomalu se rozplývají
Svět umírá kousek po kousku
Snil jsem o tom, že tě udusím
Závěsy se houpou v jarním vánku
Slova se linou ze suchých rtů
Jako bubliny
Chci skočit do jaderného reaktoru
Mizení v čistě bílých vzpomínkách
Když skočím dovnitř, mám pocit, že můžu spát
Tikání hodin
Pohled na televizi
Někdo tam, ale neviditelný
Smích ozývající se, doznívající
Allegro agitato
Zvonění v uších nepřestane
Allegro agitato
Zvonění v uších nepřestane
Zdálo se mi, že všichni zmizeli
Rozlehlost půlnoční místnosti a ticho
Dušení mé hrudi
Ztěžuje dýchání
cítí texty calvin harris
Pokud skočím do jaderného reaktoru
Určitě můžu zmizet jako usínání
Ráno beze mě
Bude to mnohem lepší než teď
Všechna ozubená kola zapadnou
Takový musí být svět
Ah