Ztvárnění skladby „Killing Me Softly With His Song“ od The Fugees je oduševnělým zkoumáním hlubokého dopadu, který může mít hudba na jednotlivce. Píseň, kterou původně provedla Roberta Flack v 70. letech, byla mistrovsky reinterpretována Fugees v polovině 90. let a mísila se v ní prvky hip-hopu, soulu a R&B. Texty popisují emocionální odezvu posluchače na výkon zpěváka, který má pocit, jako by jeho nejhlubší bolesti a příběhy byly artikulovány hudbou.
Opakovaná věta ‚Broum na svou bolest prsty, zpívá můj život svými slovy‘ naznačuje hluboké spojení mezi zpěvákem a posluchačem. Posluchač je dojat tím, jak přesně píseň odráží jejich vlastní zkušenosti, jako by měl zpěvák přístup k jejich nejniternějším myšlenkám a pocitům. Metafora „zabij mě jemně“ naznačuje, že se píseň dotýká citlivých, možná bolestných vzpomínek a emocí, ale činí tak jemně, se smyslem pro empatii a porozumění. Síla písně je taková, že působí invazivním i katarzním dojmem, jako by byl posluchač vystaven, a přesto vyléčen prostřednictvím zážitku.
Verze The Fugees přidává do písně vrstvu společné oslavy s pokřiky na členy skupiny a jejich spolupracovníky. To vytváří kontrast mezi intimním, osamělým zážitkem „jemně zabitého“ písní a kolektivní radostí z vytváření a sdílení hudby. Citoslovce členů skupiny, zejména Wyclefa Jeana, slouží k připomenutí nového kontextu písně v rámci žánrů hip-hop a R&B a zároveň ctí emocionální jádro originálu. 'Killing Me Softly With His Song' od The Fugees je důkazem univerzálního jazyka hudby a její schopnosti rezonovat s lidskou zkušeností napříč různými obdobími a žánry.