Píseň Joshuy Bassetta 'The Golden Years' je dojemnou úvahou o lásce, ztrátě a hořkosladké povaze nostalgie. Texty vykreslují živý obraz minulého vztahu, který byl kdysi naplněn radostí a mladistvou nevázaností, ale od té doby se stal zdrojem hluboké lítosti a touhy. Píseň začíná pocitem nadčasovosti, když vypravěč vzpomíná na okamžik, kdy poprvé spatřili svého milence, a na to, jak spolu sdíleli intimní chvíle, jako například hraní na kytaru Taylor ve městě hvězd. Tento obraz připravuje půdu pro cestu za vzpomínkami, které jsou krásné i bolestné.
Refrén písně je obzvláště působivý, protože odhaluje vypravěčovo poznání, že čas, který strávili se svým milencem, byly „zlaté roky“. Tato fráze shrnuje myšlenku, že tyto okamžiky byly vrcholem jejich štěstí, časem, který si nyní přejí, aby si jich více vážili. Text 'Kdybych to věděl / To byly zlaté roky / Držel bych tě déle té noci, když jsi mě políbil na rozloučenou skrze své slzy' vyjadřují hluboký pocit lítosti a touhy vrátit čas, aby se změnil volby. Opakování tohoto sentimentu v celé písni podtrhuje váhu tohoto uvědomění a emocionální zmatek, který přináší.
V druhé části písně vypravěč vzpomíná na konkrétní okamžiky, jako je opuštění milence pod třešní a zírání na staré obrázky. Tyto detaily dodávají skladbě vrstvu autenticity a příbuznosti, takže se posluchači snadno spojí s přenášenými emocemi. Píseň končí tesknou touhou znovu prožít tato „zlatá léta“, byť jen na okamžik, pod třešní. Tento konec zanechává v posluchači pocit nevyřešené touhy, zachycující podstatu toho, co znamená ohlížet se za ztracenou láskou s láskou i smutkem.