Poslouchají-li tě větry, mlčí-li pro tebe moře
Proč jsou muži, kteří říkají, že nežiješ?
Zaléváš-li zemi deštěm z nebes
Proč o vás někteří muži tolik pochybují?
Mým přáním je, aby květiny řekly mužům
Jakými rukama byli všichni stvořeni
Samozřejmě by pochopili, že bez vás by to neexistovalo
To nejkrásnější, co můžete na světě vidět
Nevidíš proudit vodu
S níž uhasíte žízeň, která vězí vaše ústa
A stín stromu, který ti dává odpočinek
Tak proč se ptáš, jestli existuje nějaký tvůrce?
Jestli chceš, jdi říct
Každá hvězda, která osvětluje temnotu obrovského nebe
Pokud nemůžete, přiznejte, že Bůh je skutečný, není to příběh
Je tak velký, že to nelze popřít.
Vím, že On žije
Vidím to na dětském smíchu, když jdu kolem
A když slyším šumění moře, které mi říká, že zpívám
Že je jeden pravý Bůh, který stvořil všechno stvoření
Nevidíš proudit vodu
S níž uhasíte žízeň, která vězí vaše ústa
A stín stromu, který ti dává odpočinek
Tak proč se ptáš, jestli existuje nějaký tvůrce?
Jestli chceš, jdi říct
Každá hvězda, která osvětluje temnotu obrovského nebe
Pokud nemůžete, přiznejte, že Bůh je skutečný, není to příběh
Je tak velký, že to nelze popřít.
Vím, že On žije
Vidím to na dětském smíchu, když jdu kolem
A když slyším šumění moře, které mi říká, že zpívám
Že je jeden pravý Bůh, který stvořil všechno stvoření