vytržení v euforii, sladká pomsta tak děsivá
i když je vše černé, neodpustí - nelze zapomenout
stíny těch, kteří zemřeli, jejich energie mě přivádí k životu
i když je vše černé, neodpustí - nelze zapomenout
sáhl po duši, ztratil vůli ovládat
oběť okolností, navždy uvězněná v transu
rozčarovaný světem, nikdy nekončící kouzlo prokletí
zůstat... kde vládnu, mám moc
texty pouličního běžce
Musím říct, že obdivuji výhled
z mé ebenové věže, sleduji tě
třicet let, tři desetiletí - jedenáct tisíc nocí a dní
stále naživu, stále šílený, slunce svítí v kyselém dešti
podívejte se - lidé umírají a nikdy se nebudete divit proč?
začátek konce, samota je můj jediný přítel
uvězněn v mém světě zmatku
rozbité sny živí mé iluze
mocné síly přírody
bourání toho, co jsem vytvořil
dosažení, ztráta, rozčarování...