píseň '
Écoute Chérie' od Vendredi Sur Mer, švýcarské umělkyně známé pro svou poetickou a atmosférickou hudbu, se noří do složitosti romantického vztahu, zvláště se zaměřuje na témata času a komunikace. Texty oscilují mezi momenty naléhavosti a prosbami o trpělivost a odrážejí dynamiku push-and-pull, která se často vyskytuje v milostných vztazích.
Opakované řádky 'J'ai pas fait semblant, j'te jure' (nepředstíral jsem, přísahám) a 'J'ai jamais dit non' (nikdy jsem neřekl ne) naznačují obranu před nařčením z neupřímnosti nebo neochoty ve vztahu. Fráze „Laissé le temps courir“ (Nechte čas běžet) naznačuje touhu nechat vztah vyvíjet se přirozeně, aniž byste ho nutili. Sbor se střídajícími se liniemi „Écoute, chérie, j'ai pas le temps“ (Poslouchej, miláčku, nemám čas) a „Écoute, chérie, je t'ai dit non“ (Poslouchej, miláčku, já řekl ti ne), označuje konflikt mezi současnou neschopností mluvčího plně se zavázat a touhou partnera po pozornosti a potvrzení.
Ke konci písně se text posouvá na „Écoute chérie, j'ai tout mon temps“ (Poslouchej, miláčku, mám všechen čas) a „Écoute, chérie, c'est maintenant“ (Poslouchej, miláčku, je to nyní), signalizující připravenost zapojit se hlouběji do vztahu. Tato změna tónu od neochoty k připravenosti naznačuje cestu přes osobní bariéry a případné objetí lásky. Píseň zachycuje emocionální turbulence procházení požadavků vztahu a připravenost jednotlivce milovat a být milován.