Píseň 'Cara de Gitana' od Daniela Magala je dojemným vyjádřením touhy a zármutku po ztracené lásce. Text vykresluje živý obraz ženy s 'Negros tus cabellos' (černé vlasy), která vášnivě tančí, zdánlivě plná lásky. Vypravěč ji pozoruje, jak tančí s jiným a jak je objímána, přesto cítí, že její pohled je upřený na něj, což naznačuje hluboké spojení mezi nimi, které přesahuje její současný vztah s jinou osobou.
Sbor „Cara de gitana, Dulce apasionada“ (Tvář cikána, sladký a vášnivý) evokuje obraz svobodomyslného a intenzivního milence, který ve vypravěči zanechal trvalý dojem. Láska, kterou dala, je popsána jako dvousečná zbraň, drahocenná i bolestivá. Jak píseň postupuje, vypravěč naříká nad ztrátou této vášnivé lásky a nepřítomností ženy, která se posunula dál, bloudí po cestách života, žije lásku a „krade náklonnost“. Opakovaný dotaz 'Dónde estás, gitana mía?' (Kde jsi, můj cikánku?) podtrhuje zoufalství vypravěčky a prázdnotu, kterou její odchod zanechal.
Použití alkoholu jako metafory pro vypravěčovu snahu utlumit bolest je patrné v řádcích „El licor que bebo abre mis heridas“ (Lik, který piji, mi otevírá rány). Naznačuje to, že místo toho, aby alkohol poskytoval úlevu, jeho touhu po ženě jen zesiluje. Melancholický tón písně a téma neopětované lásky souzní s každým, kdo zažil hořkosladké vzpomínky na lásku, která kdysi byla, ale již není na dosah.