Každé její slovo jsem bral jako pravdu evangelia tak, jak by to udělalo hloupé malé dítě.
Nemohu to omluvit z důvodu mládí,
Nebyl jsem žádné dítě v divočině, v divokém lese.
Nemyslela to vážně,
Měl jsem to vidět,
Ale teď už je pozdě.
Myslel jsem, že jsem našel dívku svých snů,
Nyní se zdá,
Takto příběh končí:
Odmítne mě a řekne:
'Nemůžeme být přátelé?'
Pro jednou jsem si myslel, že to nemůže dopadnout špatně,
ne na dlouho,
Vidím, jak to skončí:
Odmítne mě a řekne:
'Nemůžeme být přátelé?'
Proč by mě to mělo zajímat, když mi dala vzduch,
Proč bych měl plakat,
povzdech,
A divit se proč,
A divit se proč?
Myslel jsem, že jsem našel dívku, které jsem mohl věřit,
Watta busta, takhle příběh končí:
Odmítne mě a řekne:
'Nemůžeme být jen přátelé?'