'Call It Fate, Call It Karma' od The Strokes je píseň, která zabalí posluchače do přikrývky toužebné melancholie a introspektivního myšlení. Texty podané s odstupem a zasněnou kadencí navozují pocit stesku a touhy po spojení, které je jen tak mimo dosah. Opakované řádky „Mohu ztrácet všechen tvůj čas tady na chodníku? Mohu jen na chvíli stát ve tvém světle?“ naznačují touhu být někomu nablízku, sdílet jeho přítomnost, i když to neznamená nic jiného, než prostě existovat vedle něj. Samotný název písně naznačuje rezignaci na rozmary osudu nebo nevysvětlitelné síly, které lidi sbližují nebo je oddělují.
Struktura písně s jemnou, až strašidelnou melodií doplňuje lyrický obsah a vytváří atmosféru introspekce a tichého rozjímání. The Strokes jsou známí svým garážovým rockem a post-punkovým revivalovým zvukem, ale v této skladbě mají jemnější, experimentálnější přístup. Hudba ve spojení s textem vykresluje obraz někoho, kdo z povzdálí pozoruje, možná až příliš váhá nebo nedokáže překlenout propast mezi sebou a objektem své náklonnosti. Řádky „já nic nevím“ a „někteří z nás si pamatují a někteří dojdou místa“ by se daly interpretovat jako uznání složitosti lidských vztahů a omezení našeho chápání.
Nakonec je „Call It Fate, Call It Karma“ píseň, která rezonuje s každým, kdo zažil hořkosladkou povahu nenaplněné touhy nebo tichého zoufalství neopětované lásky. Je to reflexivní dílo, které zve posluchače k zamyšlení nad vlastními zkušenostmi s touhou, spojením a rolí osudu v jejich životech. The Strokes prostřednictvím této písně nabízejí chvíli útěchy pro ty, kteří se ocitnou na vedlejší koleji a doufají, že se jim naskytne příležitost vystoupit na světlo světa někoho jiného, byť jen na krátký okamžik.